Jen tolik záře..

Jen tolik záře bych si přál,

jen tolik v duši světla,

co lani plálo v tklivém oku,

když hroužila je ve hluboku

oblohy, hvězdami jež zkvětla.

A písní tolik bych si přál,

co v duši své jich měla,

co zjásalo jich ve přeletu,

když nad kalichy bílých květů

zář luny stříbrná se chvěla...

A nejvíc, nejvíc bych si přál,

by s blahem nedoměrným

kdos přitulil se s láskou ke mně

a jak ta laň jelenu jemně

v mé svým se díval okem věrným...