Jen vesele!

Jak bouře řádí žal a hněv

a smrt jak blesků střely,

ten žár, jímž hoří lidstva krev,

je vždycky podezřelý

a vždy tajemnou hádankou

je lidské mysli hnutí;

jen vesele, jen vesele

do moře zapomenutí.

Jak smečka psů, jež stíhá zvěř,

běd hafani tě honí,

a soucit? Člověk rád je, věř,

když z ran tvých nach se roní.

A co je život? Jiskra jen,

hasne v troudu suti;

jen vesele, jen vesele

do moře zapomenutí.