Jenom, duše drahá, Tobě, Tobě zpívám –

Jenom, duše drahá, Tobě, Tobě zpívám –

jedno mi, co řekne mojim písním svět...

u Tvých nohou klečím – v oči Tvé se dívám,

do Tvé duše snivé – nořím snivý hled...

Co jen, duše drahá, dáti Tobě mohu?

Slzy své a smutky, neskonalý žal!

Svoje písně prosté jako kytky hlohu,

který planě roste na úpatí skal.

A v té vroucí písni jenom Tobě, Tobě,

svoji sladkou touhu celou vyzpívám...

Až mé srdce zvadne jak ty květy v hrobě

svoji píseň svěží do srdce si dám!