JENOM DVEŘE OTEVŘEŠ...

Jenom dveře otevřeš, –

hvězdy vpouštíš z šerých dálek,

jakby bílých perel řad

potmě dívčí rozmar navlék'.

A čím přetékáš a vřeš,

brunátné jen zdraví jest,

v samotu jež bouřně vpadne,

doba únavy kdy vadne

z lidských zmatků, bědných cest.