Jenom sen.

Květ mé růže opadal mi,

žádný nerozvil,

vedle křídla svěží palmy

holý stonek zbyl.

Ze všeho, co zelenavě

habr šumný skryl,

jako na té jeho hlavě,

sotva lístek zbyl.

Opuštěná větev teskní,

kdo tu všecko byl!

Jinovatko, jen se leskni:

větru smích jí zbyl.

Dlouho jsem tě neviděla,

ty mne – ještě dýl,

chvilku s tebou dlít jsem chtěla

jenom sen mi zbyl!