JEPTIŠKA.

Je světice

a milosrdí, rozkoš trpících,

jak slunce plá jí v očích, na lících,

když nad sirotou útlou, kterou hoře svírá,

své lásky bílá křídla vlídně rozestírá.

Je světice

a milosrdí, rozkoš trpících,

jak slunce plá jí v očích, na lících,

když chuďasa, jenž umdlí ve smrtelném boji,

své liliové duše rajskou vůní kojí.

Je světice

a milosrdí, rozkoš trpících,

jak slunce plá jí v očích, na lících,

když Srdce Ježíšovo z oltářního skrytu

zve v křišťálovou koupel rozvlněných citů.