Jeseň.

By Adolf Heyduk

S vlhkým křídlem letí jeseň

do kraje,

zda to víno mojí duše

uzraje,

zda z těch rudých, v ňadrech skrytých

krůpějí,

jednu vroucí, žhavou píseň

vypěji?

Nevím, běda! rostou noci,

roste mráz,

co jsme ráno trhat chtěli,

klame nás,

přes noc sletí na vinici

sněžný mrak –

vše to tam, jen kalná krůpěj

padne v zrak!