Jeseň.
By Adolf Heyduk
S vlhkým křídlem letí jeseň
do kraje,
zda to víno mojí duše
uzraje,
zda z těch rudých, v ňadrech skrytých
krůpějí,
jednu vroucí, žhavou píseň
vypěji?
Nevím, běda! rostou noci,
roste mráz,
co jsme ráno trhat chtěli,
klame nás,
přes noc sletí na vinici
sněžný mrak –
vše to tam, jen kalná krůpěj
padne v zrak!