JEST JEŠTĚ NADĚJE.

Jest ještě Naděje v divokém shonu Záští,

když všecky zapadly záblesky Sluncí a Hvězd,

a tmavé Bouře když majáky zářné strhly,

jež v daleké obzory svítily do tmavých cest.

Jest ještě Naděje – v strhané oči svítí

a tiše rozvírá ruce, jež semknula křeč;

když výkřik Nepřátel vítězný zved se v poli

a z dlaně schromené vypadá krvavý meč.

Jest ještě Naděje, všickni-li odcházejí,

svá srdce uzamknou ku vzlyku, na každý vzdech,

když tupá Zoufalost v šílené smíchy tryskne

a chroptí v bolestech na siných zmíravých rtech.

Jest ještě Naděje – v obzoru dálném zříti,

když Mlhy rozptýlí tajemné Milosti svit,

tam bílé rozpjaté Náručí vroucně pníti

a otevřené všem Srdce se horečně rdít!