„Jest to krása, tato sličná děva,

By František Sušil

„Jest to krása, tato sličná děva,

Příroda v ni vlila všechnu vnadu,

Vkouzlila v ni všechnu vděkův řadu,

Jimiž kvetla druhdy rájská dřeva.

Nestkvěla se v ráji takto Eva,

Neslaveno takto sličnou Ladu,

S vytržením o těch krásot skladu

Celou vesnou slavík poopěvá.“

Takto svět ten jako na očaru

Slaví skvostnost tvoji, vlasti, berly,

Takové že chováš v lůně perly.

Já též ssal bych rozkoš z krásy darů,

Kdyby tebe, jak tu krásku krása,

Ovíjela věčné pravdy spása.