Jest tomu tak?

Když vyjede ten, jenž vládu řídí,

z paláce svého letmo v krajiny

z rozkoše snad, či z příčiny

seznat život poddaných mu lidí. –

Jede slavně, vše se před ním cídí,

okrasou skví se města, dědiny,

na cesty jen se sypou květiny,

hlad a nouze na stranu se klidí.

Vladař vidí všude samou krásu

kam jen se zraky jeho otočí,

sluch zaléhá od zpěvu a jasu.

I vrací se k trůnu potěšený,

viděltě nyní vlastní na oči,

že je všecek národ přeblažený.