Ještě nebe kryto mraky,

By Adolf Heyduk

Ještě nebe kryto mraky,

a každičký list i květ,

těžké kapky deště nesa,

pod svou tíží dolů klesá,

ohýbaje útlou sněť.

O jak mi tě líto, lese,

hněv že sypal černý mrak

na větve i mech i trávy,

a že milostný a hravý

slzami tvůj stížen zrak.

Nelituj mne v prvním ránu,

u večer přijď, pěvče náš,

až sluníčko v kráse rudé

v slzách odrážeť se bude,

samé perle uhlídáš.