JEŠTĚ PADESÁTKA.

Co ti máme k svátku přát,

lidé prostí?

Žij jich ještě padesát

národu, jemuž jsi svat,

každému, kdož má tě rád,

ku radosti!

Jak's ohnivou lyrou vlád

za mladosti,

ctěn, milován každým snad,

tak zdráv buď nám tisíckrát,

když vlas sivý bude vlát

do starosti!

V prvním šiku pravdy haj,

hotov k ráně,

zlatou strunou svítě v kraj,

kmetům v leden, mladým v máj,

kazatel a vozataj

lidu Páně!

Vzletne Fenix vnukům nad

dědů kosti?

Drahou tou se bude brát,

kde's šel před ním prorok – brat

světlou stopou jedenkrát

v minulosti.

Dokud oheň kmene plát,

vzácný hosti,

bude z našich dlouhých řad,

hřmět bude tvých veršů spád,

Gigant – maják budeš stát

do věčnosti!