JEŽEK.

KDO z vás viděl pana ježka?

je to ježek ježatý;

moudrá řeč s ním věru těžká,

je tak mrzut, upjatý.

I když slunko do kožichu

vesele mu zasvítí,

zakoulí se bez ostychu,

nechce na ně patřiti.

Co pak je mu ježatému

světa vděk a lahoda?

pohlaďte ho, mluvte k němu,

on vás ještě pobodá.

Nejraději ve svém šeru

nikoho by neviděl. –

Mrzout být jak ty, – to věru,

ježku, bych se zastyděl!