JEZERO POD HORAMI

Volavka krouží tiše nad jezerem,

z plotů a zahrad voní první bez;

volavka krouží kruhy zapomnění

a víno smývá srdce rez.

Volavko, zakruž srdce starou ránu,

mhu před oči spusť, které prozřely:

ať probdí se tou jarní nocí k ránu

a zapomenou, co kdy viděly;

ať zří jen v číši nazlátlého vína,

kam padly tři jehličky modřínu,

a zapomenou na ta krutá léta

a na jich vinu, nebo nevinu!

Tak probrodím se jarní nocí k ránu,

až první slunce cinkne za kopcem,

a zapomenu nejen, co jsem býval,

ale i na to, co teď jsem.