Ježíšek.

By Antonín Sova

Že též jsou něžni u nás, o tom víte:

a já se právě v okno jizby díval

papírem slepené a neumyté,

po černých stěnách stín se v kouty vrýval,

a dvéře bez petlic, tu černá bidla

nad pecí visela, tu holubice,

zrobená z vajec, schvívala svá křídla,

pár stolic, obrázků a nic již více...

Však v mechu jesle barevné tu stály,

a stromek drobný blíž mi kynul snětí.

A. tušil‘s na chvíli, že ráj tu malý,

tu bouřit bude veselý smích dětí!