JEZY.

Jezy, šumné jezy

na té řece hravé!

V symfonii její hudby

místo vaše pravé.

Hrajete part zprudka,

kdy je velká voda,

vrchem na vás fagot hučí,

basy ode spoda.

Hrajete part mírně,

kdy je vody zmála,

stříbrem praménky z vás kanou,

jak by harfa hrála.

A kdy jaro plesné

rozehrává vlny,

jsou ty vaše tvrdé pulty

smavých houslí plny.

Pod vás, šumné jezy,

srdce by si přálo...

Při té vaší věčné hudbě –

to by se to spalo!