JINÁ.

Nech smutku jednotvárnou

se písní do snů hýčkat.

Však radost musí přijíti,

za pláště lem tě zachytí

a bude velkou, žárnou –

jen vyčkat!

To zpíval jsem si kdysi.

Dnes nebudu se lekat,

neb v hrobě spí se dobře tak,

a na něm kvete rudý mák,

v něm dokola tma visí...

lze čekat!