JINÁ (II.)

Dvě studánky jasné

znám já v tichém loubí,

koření prý vzácné

roste v jejich hloubi.

Studánky ty tmavé

to jsou oči tvoje,

v nich prý roste těcha

pro srdéčko moje.

Pro srdéčko moje,

těžké jako kámen,

co je všechno platno,

když v nich jiná pánem.