Jiná meditace.

By Jaroslav Vrchlický

Ó, žíti jako národ volný, který

sám určuje si dějinami dráhu,

se moci rozmáchnout od svého prahu

a moci na vše rozletět se směry;

mít syny reky, reků matky dcery,

jíst volně vědy chléb, pít krásy vláhu,

v klas vidět růsti každou zdravou snahu,

v den vidět růsti každý soumrak šerý;

a umírati s jistotou, že dětem

je zaručen týž blahý život na vždy,

že děd i otec nekrušil se darmo;

to Tantala číš, kteréž zprahlým retem

se dotýká z nás v smutné chvíli každý,

by dvojnásob všech těžké cítil jarmo.