JINDY A NYNÍ

Poslyšte, všichni poplatníci,

konsumenti i obchodníci,

úředníci i dělníci,

rolníci, řemeslníci:

nehořekujte, že jste na psu,

a otevřete rychle kapsu,

stát si jde pro miliony

zas na lodě a kanony.

Povím vám něco pro potěchu

o osudu zlém starých Čechů,

abyste v špatné náladě

snad nekřivdili armádě.

Husitských válek po skončení

Čechové, kteří na válčení

si zvykli v bojích otčiny,

v žold vstupovali ciziny.

Lidskosti dbalo se tu málo,

pálilo se a drancovalo,

hrálo se v kostky při pivu

a člověk našel obživu.

Bohudík i zlé časy minou

a dneska máme dobu jinou.

Čech neslouží již v cizině,

nýbrž v své vlasti jedině.

Vojákem v době předepsané

rakousko-uherským se stane

a bere denně krejcarů

pět od slavného eráru.

To na nitě a na leštidlo,

zadarmo jídlo má i bydlo

a při německém komandu

má postaráno o švandu.

Po válečné těž slávě prahne,

a na Srby když nepotáhne,

tož doufá, že se do roka

to smele pro stav Maroka.

Pro africkou tu monarchii

mračí se Němec na Francii.

Ach, milý bože, jaká slast

je zemřít za svou drahou vlast!