Jiří z Lobkovic.

Jiříku náš z Poděbrad,

škoda je tě nastokrát,

vyplenil jsi v Čechách býlí,

po tvé smrti zas je vsili.

Nyní máme Jiříka,

ten nás v kutny oblíká;

groše pro papeže sbírá

v katolické jednotě,

kdy pak bude plná míra

oné římské lakotě?