JIŘÍMU MAHENOVI

Pojeďme spolu dlouhou túrou dolů

k průzračné řece, k rybám stříbrným.

Anebo hore pozdravíme spolu

polonin stáda, ze salaší dým.

I setkati se na dalekém molu

můžeme spolu, kde nám zvoní rým.

Jsme kovkopové v modrém zlatodolu,

smíme-li nazvat okamžik jen svým.

Ať žijí ryby, brouci, hory, lesy!

Chytíme pstruha, zulíbáme vřesy.

Čert vezmi, pane, literaturu!

Čert vezmi na chvíli i politiku!

My doma pro jistotu nůž i dýku

necháme spát. A jdeme na túru.