JITŘNÍ

Dál, národe náš drahý! S vroucím plesem

nanovo heslo Nerudovo vstříc, národe, ti nesem,

nesem je lety otuženi, však věrni bez proměny,

nesem je s věrou nejvěrnější, žes národ vyvolený.

Kterému bylo tolik trpět, že nedýchal už ani,

kterému bylo divukrásné a slavné z mrtvých vstání,

který jsi byl a nezanikl, byť popřen tolikráte,

vladařil vlasti obrozené, náš pravý majestáte!

Jakobys omyt vodou živou, jsi sličnější a mladší –

po boku lidstva na pochodu jak svěže se ti kráčí!

Národe, který s lidstvem v závod chceš k nejlidštější metě,

národe, králi znejmilejší, náš jedináčku v světě,

nikoli na smrt – v život jdouce, národe, zdravíme tě!