Jitro na moři. (II.)

Z nebeského moře růžového brodu

z lázně vstává zlaté slunce na východu,

posílá, kde který, na loď racků davy

a sklíčeným duším pohled usmívavý.

Volněj zase hrudi u vod tichém toku,

volněji je srdci, volněji je oku;

jak kněz lásky vchází v kraj i v lidské nitro,

míru krůpějemi posvěcené jitro.