JITRO V LESE

Den bude krásný... Vlaje noci chlad

doposud kolem, zář však již se skvěje;

kde tančily dnes v noci víly reje,

sta květů zkvetlo... každý strom tak mlád

se cítí zas, ač roků ční tu řad.

Jak rosa září v trávě u ručeje!

Flétnově žluva, drozd jak housle pěje,

a žežulčin zní refrén nastokrát...

Nevěřils’ včera sobě – věříš v jase.

Zasypat večer chtěl jsi písní zdroj,

teď chvíš se blah, jak v nitru zvoní zase.

Děl’s: Láska klam!... Ji krok můj rozšlapává!

A teď jdeš lesem, dýcháš vonnou chvoj

a šeptáš: Zbuď se zářící a zdráva!