Jitro.

Viz tu slavnou královnu,

jak ve kraj světa kráčí –

radostí blankyt zahořel,

a zem se rosou smáčí.

Těch přespanilých kvítků sbor

s lupením unaveným

pozdvíhá útlé hlavinky

k nebesům okouzleným.

Tu kvítkům v lůno zperlené

s blankytu záře kane,

jak s nebe sladká útěcha

do duše utýrané.