JITRO.

By Václav Věnceslav Ráb

Na mém vinohradu

V ořechovém chladu

Ledva mdle že svítá,

Jitro duch můj vítá.

Slunce temné loubí

Borů zlatem vroubí,

Ze své zorní říše

Pluje výš a výše.

Mlhy tíhnou k lesu,

Skřivan v jarém plesu

Křidélkami chvěje,

Ranní píseň pěje.

V tmavolisté bory

Přes vysoké hory

Záře se rozlívá,

Nachem je odívá.

Lovec z lesních strání

Vrací se z čekání,

Pes si za ním hravě

Poskakuje v trávě.

Rybák na usvitě

Skládá již své sytě,

Spokojen svou prací

Člunek domu vrací.

Na lukách sekáči

Čiperně zatáčí

Své okrouhlé kosy

V trávě plné rosy.

Tvorstvo vede plesy,

Luhy, sady, lesy

Ranní červec kreje,

Příroda se směje.

Vše se tvůrci koří,

Oko díky hoří,

I ten brouček hravý

Mocnost jeho slaví.