Již se ta zima milená

By Jan Neruda

Již se ta zima milená

za krátko dokrvácí

a v rozloučenou její vzdech

divoce zaburácí.

O pojďte, vichry, k prsoum mým,

ať mrazem srdce skojím –

já se těch krásných jarních dnů

jak všeho štěstí bojím!