Již večernice prodrala se šerem,

Již večernice prodrala se šerem,

na bledém nebi nepohnutě stojí

jak stráže bdělá, když po dlouhém boji

se pozorně rozhlíží každým směrem.

Jen chvíli, a již v lesku tisícerém

hvězd plná tíseň kmitavě se rojí,

vůz vyjel též a ukazuje vojí,

kde chmurný západ splývá se severem.

Rád znal bych, hvězdy, co vám asi zdá se,

když stará otázka, již zas a zase

jste slyšely, po drahách vašich slídí,

ta planá a tak známá, že se stydí

ji opakovati ret pozdních lidí,

ač vždy a ve všech srdcích ozývá se?