Již začínají tišit se

Již začínají tišit se

mé duše kvapné vlny,

jež pohltily mladosti

sen krásný, neúplný.

Dřív chtěl jsem život probouřit,

jen jak bych líbal děvu,

a teď si razím cestu jím

bez lásky, prost však hněvu.

Dřív máchal jsem jen do vzduchu

a vraha ťal jsem maně,

teď život mne však vyučil

a sám mně skoval zbraně.

Teď kráčím klidně soumrakem,

ať noci vstříc neb ránu,

a ziskem, zradou zhrdaje

se kloním jenom Pánu.