Již zdřímni, srdce bláhové,

Již zdřímni, srdce bláhové,

svět tobě neprospěje,

a spasou tebe neskropí

krvavé jeho děje.

Neumíš ještě s vírou hrát

a kochati se v hříchu

a za hrsť zlata zaprodat

svou neustupnou pýchu;

neumíš ještě pravdě lát

a chlubné lži se klonit,

a v kratochvíli ukrutné

zvěř lidských citů honit.

Pán chtěl tě mít jen podruhem,

jen bídným sluhou chleba,

neb k velké v světě hodnosti

i hříchů bývá třeba.