Jízdou

Než si Atlantis pro tebe přijde,

než tě potopy pohltí tůň,

než se v polypy změní tví lidé,

ještě chvíli se, Evropo, sluň!

Ve zlatě koupej své trosky a sloupy,

soupeřská božstva, jež nevládnou nám,

své hroby a hry a svou lásku, jež loupí,

schodiště zbožných a svítící chrám,

sousoší mostů a v cypřiších vily,

šumění vody a kytici kors,

milenců pocel, jenž v polednách šílí,

třeštění vozků i něhu tors,

park, v nějž se utekli kletí a svatí,

mramornou lázeň i zrcadlo zrad;

starý ty světe, my s tebou jsme spiati,

starý ty hříchu, jak nemít tě rád!