JONÁK.

Pokavad mládí vítězně v krvi i svalech mi výská,

pokavad koně bujného lýtko mé krotí a stiská,

pokavad z krve pučí mi zelené větve žití,

chci míti vonný, žhavý květ, listy i plody chci míti.

Chci míti chýšku útulnou jak hnízdo pěnkavčí v klenu,

chci míti družku veselou, ohnivou, švarnou chci ženu,

chci míti víno vyzrálé s perel vždy šumným zdrojem,

chci míti srdce jásavé s rozkoší zvučícím rojem.

Chci kolem sebe radost mít, štěstí chci vně mít i ve mně,

chci v duši klasů bohatost i s vůní zorané země;

zrozen-liž jsem, bych otročil? Kdo směl pak v život vratký

v hry okamžiku svévolném z klínu mě probouzet matky?