JOSEFĚ HOVORKOVÉ

Až také já se tedy zakutálím

v ten kraj, jenž blažen prý a bez muky,

a kdysi vnuknutím pak nenadálým

vy vezmete ten lístek do ruky:

tu tichým, jemnocitým vaším duchem

teploučký šlehni paprslek, a sluchem

se náhle rozvlň lahodivé znění

a zni to – jako z dálky pozdravení!