JSEM BLUDNÝ DON QUIOTE.

Jsem bludný Don Quiote, pro přízrak lámu dřevce,

na bídné citů svých harcuju žitím herce.

Za noci v pláni Stíny děsíce

se prchly před zsinalým světlem měsíce.

Tou plání žití jedu – v hřívu leh’

hrůz neznámých, tušených náhle dech.

Pod koně kopyty praskají suché třtiny,

se strašidly jdu v boj – to jsou jen stíny.

Měsíce zsínalou tvář zatměl křídly drak –

s přízraky v boj jdu – předtuchy to byl jen noční pták.

Se země příšerný vstal Strach, mé zlomil dřevce,

na bídné citů svých tou plání prchám herce.