JSEM JABLOŇ V POLI...

Tich rostu. A vždy po čase

zaskvím se v plodů okrase.

Roztáh jsem ruce, a kdo chce,

ať trhá moje ovoce.

Jsou stromy lepší. U cesty

kynou jak knížat nevěsty.

Meruňky kypré rdějí se,

oranže zlaté smějí se.

Já skromně zírám v oblohu.

Co mám, to dám. Víc nemohu.