JSEM STARÝ KOUZELNÍK...

Jsem starý kouzelník,

jenž zmládnul Tvojí krví

a Tobě na počest

teď vznáším pohár prvý!

Jsem ve snách spící dům,

kol něhož den už chvátá

a žití pochodní

jde bušit v těžká vrata.

Jsem hvězda, hasnoucí

v propastech všehomíra,

k níž světlo doletíc

po tisícletích zmírá.

Jsem opuštěná sluj,

v níž čistý pramen zurčí,

a balvan mramoru,

jenž čeká ruky tvůrčí,

a snad též vyhnanec,

o kterém báje praví,

že vínek královský

mu vsazen na skráň hlavy,

by jednom po roce

byl svržen zase s trůnu

a s vratkou lodičkou

byl svěřen moře lůnu...