JSEM TICHÝ POETA...

By Josef Rosenzweig-Moir

Jsem tichý poeta a romantický snílek,

do hlubin báječných mě sen můj ponoří,

vášnivý milovník jsem erotických chvilek,

jež duší planou mi jak maják na moři.

A nevím ani jak – a octl jsem se tady.

Chlad mrazný táhne tu a srdcem proniká.

V tom chladu dohasl můj veškeren žár mladý,

nic ve mně nezbylo než touha veliká.

Ta touha planoucí, vše obejmout a vztýčit,

do dálek nesmírných svůj rozhoditi jas,

neznámé květiny svým teplem nechat klíčit

a bujnou úrodou se naplniti klas,

snad stále jíti sám a cestou smutnou, dlouhou,

snad život nenajít a hynout zemdlený.

Já plně rozhořím tou velikou svou touhou,

jež ve mně rozpíná své mocné plameny!