Jsi mudrc z Themanu, Edomu snící...

Jsi mudrc z Themanu, Edomu snící,

za Arcadie pastýř z Nabathanu.

V pram, jeho perspektivu nevěřící,

prospekt, jejž rozvírá, zvoň opu hranu.

Čím v nenasytnosti davy, věřící,

můž Pierra přes noc nadštít v plán, klín manu,

hlas v skal strž drsný za vděk něhy v píci

zvuk petrejských výsp za ionský čím v vanu.

Ať lesní osel hýká v debut šera

jak, latrón v stín čká houští v cest bok, sféra

nomádů žití Jemenu vlá z včera.

Tím harmoničtější je chant, hvězd, solů

v něm zrcadlí se šperk, v ně schýlil v bolu

jenž přírody se, vděku nocí spolu.

Zač tlesk spíš vzhřmí? Za lacu střep či libru Éra?!