Jsi ty věru pěkným hístorikem,

Jsi ty věru pěkným hístorikem,

Zžel se toho Bohu na nebi;

Pro církev máš jenom úškleby,

Nad jejích zle jásáš vrahů znikem.

Jed se ustál tobě pod jazykem,

Vydáváš se lůze v pochleby;

Péro tvoje jenom velebí

Zhoubce řádu zapeklitým zvykem.

Pravda Páně s hořem na tě hledí;

S usmáním tě políbila v mládí,

A teď pro tvou zrádu slzy cedí.

Proč tvá duše nyní takto řádí?

Urputná ta proti pravdě vzdora

Přitkne kdys tvou duši jako hora.