Jsme posud, posud bohati!

Jsme posud, posud bohati!

Myšlenky nám se rodí,

a přece jednou příšerný

šat nevolnosti shodí.

Náš zpěv, ten dávných bojů rek,

hned lahodí, hned hřímá,

a v lůně země mateřské

nám mnoho mečů dřímá.

A stříbro snahy šlechetné

a zlato čistých citů

nám přece jednou dobude

ždaného blahobytu.

Soud Boží svět i národy

tajemně doprovází,

svět v prudkých křečích hyne teď

a nám – nám slunce vzchází!