JSOU RÁNY...

Jsou v žití rány, jež se nezacelí.

Když myslíš si, že bolest se již ztrácí,

zas poznovu se rána zakrvácí,

a stejno vše, ať hýříš ve veselí,

či do smutku se noříš rozechvělý,

či zapomnění hledáš-li si v práci.

Poznovu žhavá bolest se ti vrací

a znovu zalká ztlumený cit vřelý.

Jsou rány, které bolí trvajíce,

neb času proud je ještě jitří více

a vlévá hořkost každé do cévy.

Ó blažen aspoň, kdo, ač rána pálí,

přec klidnou tváří hada v srdci halí

a na své vrásky vetká úsměvy.