JUNIUS BRUTUS.

Kdys Tarquinia hejsci nevyspělí

svým králem chtěli mít a pánem Říma;

leč Brutus bdí a v rukou listy třímá,

že jeho synové vlast zradit chtěli.

A uhostiv se na soudcovské selly

děl k lictorům: „Je k špalku veďte zpříma,

by neřek’ lid, že v otci právo dřímá.“

A zastřel tvář, když zrádci krváceli.

Vše vlasti dal, co občan může dáti,

ve svobodě, sám navždy klidu zbaven.

Zda větší láskou bylo komu vzpláti?

A spěchal v boj, ač tíží let juž znaven,

a s jízdou jal se nepřítele kláti

a zahynul, by na věky byl slaven.

I krví dětí svých máš za vlast státi!