K dokončení svatební toiletty.

Já přísahám, že nikdy v žití,

ať kamkoli se verš můj nes’,

jsem nechtěl tolik lesku vlíti

a třpytu, kouzla v něj jak dnes,

ba chtěl bych, zlatovlásko moje,

by dle té fráse omšelé

se měnily dnes v perel roje

ty moje verše nesmělé.

V ty perly šedé mdlého lesku,

jež planou líně jak tvůj zrak,

o kterých sníváš polo v stesku

a polo v nadšení zas tak;

ach, ty bych sázel s hrdým čelem

na šíj tvou, ruce, do vlasů,

by na tě zrak žen v světě celém

zřel v závisti a úžasu...