K DOVRŠENÍ DÍLA

Tys kráčel k svému cíli pevně, jistě

a obdělával svěřený ti lán

jak hospodář, jenž na úrodu myslí

a volnou přírodou byl odchován.

Cos viděl, prožil, o čem srdce snilo,

to dovedl jsi jasně povědět;

tvé dílo rostlo v slunečnu i v stínu,

v něm zrcadlil se lidských niter svět.

A mladý duchem navzdor zlobě času

zřít můžeš s díkem na rtech sklizeň svou:

má vděčný půvab zralých žitných klasů

i rodné hroudy vůni sílivou.