K Iryzce.

Rádbych ti po vůli tvé s ochotností

Zazpíval, Iryzko má, o milosti,

Milost tě pouhou

Strastí a touhou.

Načby sy žádala té vědomosti.

Milek, ač malý, však nelítostivý

Působí střelami veliké divy.

Krále a kníže

Okovy víže,

Jím bývá hrdina rozkoše chtivý.

Bázlivec osmělí, hejrným je skoupý,

Mrhač sy uskrovní, zchytrává hloupý;

Y u mudrce

Zažehá srdce,

Bezženec zápalem v šediny vstoupí.

Bolestné lopoty, hoře a lkání

Pokusý srdečko od milování,

Na milované

Jde hoře ranné,

Žádané potěše krutě se brání.

Jizvité bodoucý, přežhavé hroty,

Žalost a žehrání chystá se pro ty,

Jichž osud lásky

Rozloučil svazky,

O kdožby vylíčil míru té zloty!

Protož y v písni mé málo ti kladu

O zrádném rozmilu! milosti skladu,

Milost-tě pouhou

Strastí a touhou,

Načby sy stát měla o její vnadu.