K měsíci.

Lej, lej svou bledou zář, měsíčku,

Ty důvěrníku stesků mých!

Tak ulevíš mi polovičku

Na tíži bolů vzdechových.

Žalostná slza v tichém stesku,

Když bledé líce poleje,

Zaskví se třpytem tvého lesku,

Jak blahý úsvit naděje.

Jen krůpěj světla do tmy černé,

A duch se z teskna vychvěje;

Jen krůpěj její lásky věrné,

A duše moje okřeje.

Lej zář svou bledou, lej, měsíčku,

Ty důvěrníku stesků mých!

Tak ulevíš mi polovičku

Na tíži bolů vzdechových.