K měsíci.

Stříbrný měsíček,

nezná on mříží,

k zlatému děvčátku

okýnkem zhlíží.

Na růže tvářičky,

na spící oči,

hubičky rozdává,

vláskem se točí.

Kdybys byl měsíčku

na mojim místě,

šťastný bys nesvítil

v komůrku jistě.

Svatební shodil bys

stříbrné šaty,

všecky bys opustil

hvězdičky zlaty.

Přes hory daleko

odplynul k moři,

kdybys moh rozumět

lidskému hoři.

Do lesů zabloudil,

do pustých polí,

kdyby si věděl, jak

srdce mne bolí.

Zaplakal slzičky

krvavé rosy,

v srdci že jiného

má milá nosí.