K PADESÁTILETÉMU JUBILEU SOKOLA.

Za námi dlouhá cesta již

za padesáte let,

kdo s námi šel jsi, zastav se

a ohlédni se zpět!

Co přeletělo za ten věk

jasných i smutných vzpomínek,

však ať to bylo cokoli,

co přebolelo, nebolí,

a neznavena kráčí k předu

družina sokolí!

Přes všechnu zlobu nepřátel

a časů nepřízeň

slabounké větve dospěly

v mohutný, tvrdý peň,

vztek divých bouří když v ně bil,

jen sílu naši zocelil –

po širém kraji, kdekoli

slovanský jazyk hlaholí,

od moře k moři rozpjaly se

perutě sokolí!

Jediný pohled v minulost!

a zase mužně v před!

v před za praporem, který nás

vítězně vždycky ved!

Páž svorně k páži, k boku bok,

čas kvapí, třeba zrychlit krok,

zpět zůstane, kdo povolí –

před námi nové úkoly

a v práci musí býti v předu

vždy četa sokolí!