K PĚTISTYLETÉ PAMÁTCE 20. BŘEZNA 1393.

By Xaver Dvořák

Ve rakvi stříbrné ve mocném pohnutí

nesou jej andělé na bílé peruti

v sklonu, jak úcta je jímá;

uprostřed zbožného ruchu a víru

pod palmou vítěznou, spiatý snem míru,

tiše on dřímá!

Děl král: „Sup, žárlivost, mě zvolna sžírá,

jak láva nitrem proudí vášně žeh;

můj život stměl se náhle jak noc čirá

a srdce sténá v zášti plamenech.

Ó rci, co dělá choť má při zpovědi,

ať vzplane msta má tvojí odpovědí

jak bleskem nebesa, ať ztrestám hřích!“

Však mlčel Jan, tak bled a tich.

Ve rakvi stříbrné ve mocném pohnutí

nesou jej andělé na bílé peruti

v sklonu, jak úcta je jímá;

uprostřed zbožného ruchu a víru

pod palmou vítěznou, spiatý snem míru,

tiše on dřímá!

A šílí král, jej srazil těžce k zemi:

„Pod pěstí mou se pouta rozletí,

jež víží jazyk tvůj, ó svědku němý;

já roztavím ty kruhy pečetí,

jež drží tvoje ústa mlčelivá;

ó mluv, než rty své žádostivá

k tvým bokům pochodeň má přikloní!“

Jan mlčí v žáru pochodní.

Ve rakvi stříbrné ve mocném pohnutí

nesou jej andělé na bílé peruti

v sklonu, jak úcta je jímá;

uprostřed zbožného ruchu a víru

pod palmou vítěznou, spiatý snem míru,

tiše on dřímá!

Vzkřik’ v hněvu král: „Nuž němý věky věků

a němá jeho památka ať jest,

jej v stínu noci vrzte tajně v řeku,

v té noci šeré bez záře a hvězd;

smrt zlomí pečeť, v ústa jeho sáhne,

v prach jazyk setře ať po době dráhné;

pak velká pomsta má jest sytá dost!”

A mlčí Jan, vší bázně prost.

Ve rakvi stříbrné ve mocném pohnutí

nesou jej andělé na bílé peruti

v sklonu, jak úcta je jímá;

uprostřed zbožného ruchu a víru

pod palmou vítěznou, spiatý snem míru,

tiše on dřímá!

Jdou věky, z hloubi věčnosti se valí

přes trůny knížat, koruny a nach;

Kde všecky triumfy tvé pomsty, králi!

zda zachvěje se popel tvůj a prach?

hvězd tajuplná záře nad čí skrání

se po stoletích skvoucí ještě sklání?

zda slyšíš život ten a zbožný ruch,

či mluví k lidu tvému duch?

Ve rakvi stříbrné ve mocném pohnutí

nesou jej andělé na bílé peruti

v sklonu, jak úcta je jímá;

uprostřed zbožného ruchu a víru

pod palmou vítěznou, spiatý snem míru,

tiše Jan dřímá!